Říjen 2006

KOČIČÍ VIDEA

27. října 2006 v 10:08 | Aník |  videa
Našla sem pro vás nějaká moc zábavná videa s kočkami. Určitě se mrkněte....:-)

>>kočky<<
>>kočičí natočto<<
>>funny cats<<
>>nice game<<

LIŠKY

14. října 2006 v 19:04 | Aník
Lišky
http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/platidla/numismatika/plan_emise_2001-2005/plan_janacek_soutez_obr_liska.gif
Lišky jsou známá zvířata. Každý ví, jak liška vypadá. Existuje několik druhů lišek.Ta, co žije u nás je zrzavá a má bílou špičku ocasu.Má špičaté uši a slídivé oči. Patří mezi psovité šelmy, ale tak oblíbená rozhodně není. Přenáší různé nemoci a leckdy zadáví nějaké to domácí zvíře. No liška se sice jako domácí mazlíček nehodí, ale to neznamená, že nejsou zajímavé. Existuje několik druhů lišek, které zase tolik lidí nezná...já se sem pokusím aspoň některé dát :))

MEDVĚD LEDNÍ

11. října 2006 v 14:14 | Aník
Medvěd lední
...
http://www.ecards.cz/isrc/0/9/092aade2ada9174388e9347ab324dc5f_1523_A.jpg
Medvěda ledního v přírodě asi neuvidíte, leda, že by ste se vydali do polárních oblastí, což nepředpokládám. Má krásnou, bílou a hustou srst, která ho chrání před místními mrazy. Bílá je proto, že se pohybuje po sněhu a ledu. Dříve se řadili do řádu psovitých šelem a jsou jim i trochu podobní. Dosahují délky až 3 m a výš výšky 160 cm v kohoutku a mohou vážit v některých případech až 1000 kg. Dožívají se věku pod 30 let.
Umí výborně plavat a potápět se. Pomáhá si širokými tlapami s plovacími blánami. Žije obvykle samotářsky, jen v místech, kde je dostatek potravy, se shromáždí i několik desítek medvědů. V posledních letech vyhledávají medvědi okolí měst, kde hledají zbytky jídel na smetištích.
Živí se mořskými rybami, tuleni, mršinami kytovcůhlodavci…
Něco o rozmnožování…. Samice je březí 9 měsíců, ale prodělává tzv. utajenou březost - oplozené vajíčko se začne rýhovat, potom se jeho vývoj zastaví, aby pokračoval až v příhodnou dobu. Samice rodí v období zimního klidu 1-3 neobvykle malá mláďata (hmotnost mláděte tvoří 0,23% hmotnosti matky), vodí je do věku 2-3 let. Mláďat dospívají ve 4-8 roce života.

MEDVĚDI

11. října 2006 v 13:46 | Aník
MEDVĚDI
The image “http://blog.cestovatele.com/medvidek/files/2007/02/img_0078.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.
Medvědi...všichni je známe. Velcí, hnědí chlupatí. Ale existují i jiní, třeba pandy, koaly a další. Jsou to zajímavá stvoření. Řadí se do madvědovitých šelem zvlášt, ale dřív patřili ke psům, jako třebe liška...Jsou to všežravci, i když se někteří specializují jen na rostliny a někteří na maso.

Virtuální pejsci

5. října 2006 v 20:34 | Aník |  reklamy..
Ctěla bych říct milovníkům pejsků, že také existují stránky, kde si můžete pořídit svého virtuálního pejska a sterat se o něj. Vyberete si pejska, založíte blog, jako jeho domov, dáte mu jméno a staráte se o něj, jako o normálního živého pejska. Kupujete mu žrádlo, chodíte k doktoru atd. Také chodíte do práce, aby ste měli za co nakupovat.
Zkrátka je to zábavné a snadné. Je tam mnoho nezadaných pejsků. Určitě se přihlašte TADY-www.virtual-dogs.blog.cz

STŘEDNÍ KNÍRAČ

5. října 2006 v 20:25 | Aník
STŘEDNÍ KNÍRAČ



Střední knírač je středně velký pes, stavba těla je kvadratická, to znamená, že výška v kohoutku zhruba odpovídá délce těla. Fena může být v trupu mírně delší. Zvíře je podsadité, houževnaté, dobře osvalené, ne štíhlé nebo naopak těžkopádné. Hlava se silnými čelistmi je nápadná mohutným vousem, u vynikajících kníračů dosahujícím až k úrovni prsou, a dlouhým obočím zakrývajícím oči. Nosní houba je poměrně velká, černá. Oči kulaté, mají být co nejtmavší. Uši je u nás zakázáno kupírovat, pak jsou klopené, trojúhelníkovité, špičkami přilehlé k lícím. Krátký, rovný, silný krk, hrudník má dosahovat až k loktům. Břicho je mírně vtažené, záda se lehce svažují k ocasu, mají být rovná. Ocas se většinou kupíruje na dva či tři články, někteří majitelé ho nechávají dlouhý; pak může dosahovat značné délky nebo se dokonce zakrucuje. Prsty jsou krátké, tlapka kočičí, uzavřená, drápy tvrdé, čistě černé. Typický zvídavý výraz knírače


Srst knírače je hrubá, hustá, drátovitá, s hustou podsadou a dobře přiléhajícími pesíky, pouze na nohách může být jemnější. U středních kníračů je barvy pepř a sůl nebo černá. Je žádoucí, aby zbarvení bylo bez barevných příměsí. Černý knírač má být leskle černý, často se vyskytne načervenlé zbarvení vousu a obočí, které je na závadu. Tento nadbytek pigmentu není pro knírače typický, černí knírači mají více zdravotních problémů. Barva pepř a sůl patří k nejpůvodnějším zbarvením psů, je typická pro vlky, tzv. aguti-zbarvení. Dojem pepře a soli vzniká pravidelným střídáním pigmentované a nepigmentované části chlupu, který pak vypadá jakodikobrazí osten. Žádoucí je co nejhomogennější rozložení, ale většina psů má po těle rozložena tmavší a světlejší místa, např. tmavší masku a světlejší bradku, která dává psovi žádoucí neohrožený výraz. I dospělí knírači si rádi hrají.


Střední knírači jsou nebojácní, velmi temperamentní psi s osobností. Vynikají značnou inteligencí a lze je výborně vycvičit jako psy služební, lavinové, asistenční a obranáře. Knírači ovšem bývají dosti tvrdohlaví a celý život nepřestanou soupeřit o vůdčí místo ve smečce (v rodině), proto je vhodné, aby jejich majitel měl již nějaké kynologické zkušenosti a dokázal nesmlouvavě svému knírači vymezit hranice, za které pes nesmí, aby se z normálně poslušného zvířete nestal nezvladatelný domácí tyran, kdy se stává z běžného česání nebo veterinární péče "rodeo". Správně vedený knírač bude celý život veselým, hravým zvířetem, které majitele poslechne i na pouhý pohled a miluje svou rodinu až za hrob. Mnoho kníračů si rádo hraje s dětmi, přesto je do rodiny s malými dětmi vhodnější doporučit jiná plemena

Střední knírači patří mezi stará plemena psů. Víme, že plemeno je původem zNěmecka, kde se postupně vyvinulo z hrubosrstýchpinčů střední velikosti. Už na středověkých obrazech a rytinách nacházíme vousaté a štětinaté psy, kteří by mohli patřit k předkům kníračů. Tito psi hlídali statky, doprovázeli formany a chytali ve stájích krysy a velké myši, proto získali někde stále užívané jméno stájový pinč. První počátek cíleného chovu vidíme na konci 19. století. Tehdy samozřejmě knírači vypadali jinak než dnes. Na kníračích se mimo jiné hodnotila hebká srst, jiní zase upřednostňovali dlouhou teriéří hlavu. V novodobé historii se střední knírači používali jako služební psi, hlídači a prostě jako společníci. Postupem času se cílenou miniaturizací vyvinuli malí knírači, kteří jsou stejně jako Velký knírač samostatným plemenem.

Aljašský malamut

1. října 2006 v 11:59 | Aník
ALJAŠSKÝ MALAMUT
...


The image “http://www.dogsk.sk/kynologia/revue/foto2004/malamut11_04a.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.
Aljašský malamut, jak už jméno napovídá, pochází ze severu. Byl vyšlechtěn eskymáky (pravděpodobně z vlka, soudě podle vzhledu) aby jim tahal sáňe. Potřebovali silného a odolného psa, kterým malamut rozhodně je. Může se chlubit i velkou vytrvalostí, poslušností a inteligencí. Pokud by jste Aljašského malamuta chtěli chovat, je lepší bydlet na vesnici nebo na okraji města, protože tento pes potřebuje hodně prostoru, jak na pelíšek, tak i na výcvik. Není vhodný pro starší lidi, protože potřebuje hodně pohybu a cvičení. Proto se spíš hodí pro mladší a sportovněji založené chovatele.
Je to velice přátelský pes a dobře se snáší s lidmi i ostatními psy.
Aljašský malamut je pe, který je velice podobný vlku. Má typický protáhlý čenich a velké pozorné oči, které jako lovec potřebuje. Má středně velké tělo a silné nohy. Jeho srst má různé odstíny šedé a sem tam se objeví i bílá. Srst je huňatá, aby pes vydržel místní mrazy (až -50 °C).
Malamuti získali největší slávu při výzkumech v Arktidě a při vypuknutí epidemie záškrtu na Arktidě ve městečku bez spojení s železnicí, kam by se dopravilo sérum. Jediné možné řešení bylo poslat psí spřežení do města Nenany vzdáleného cca 1000 km. Ve velice špatném počasí urazila spřežení tuto vzdálenost za necelého 5 a půl dne.
Jako rasa byl uznán ve 20 století.